Lub caij nyoog no, koj tuaj yeem yuav tshawb pom tias koj muaj COVID los ntawm kev ntsuas mob xws li kev kuaj cov qauv ntawm koj lub qhov ntswg lossis qhov ncauj.
Muaj ob hom kev soj ntsuam mob:
-
Kev kauj ntsuam molecular, suav nrog NAAT (Nucleic acid amplification test) lossis RT-PCR (Reverse Transcription Polymerase chain reaction), kuaj xyuas tau caj ces los ntawm tus kab mob.Kev ntsuam xyuas molecular yog qhov rhiab tau tseeb dua li kev kuaj antigen tab sis yuav siv sijhawm ntev dua kom txog thaum koj tau txais cov kev soj ntsuam rov qab (yuav siv sij hawm li ntau teev rau ob peb hnub).
-
Kev kuaj ntsuam Antigen yog kuaj xyuas cov protein tshwj xeeb los ntawm tus kab mob.Kev kuaj ntsuam Antigen pheej yig dua thiab rov qab tau sai dua.Txawm li ntawm los, txoj kev kuaj nstuam no kuj zoo tsis npau li qhov kev ntsuas molecular vim tias tej zaum nws tuaj yeem ntsuam xyuas tsis meej thiab qhia yuam kev - lwm lub ntsiab lug hais cev, qhov kev kuaj ntsuam nrhiav tsis tau tus kab mob tab sis qhov tseeb, koj muaj COVID.
Ob hom kev kuaj ntsuam no mus nrhiav tau los ntawm kws kho mob lossis nom tswv cov neeg ua hauj lwm soj ntsuam kev nyabxeeb (public health provider) lossis cov khoom siv kuaj ntsuam hauv tsev.
Nrhiav kev kawm yog tias koj tab tom muaj COVID lossis txawm tsis muaj los nws tseem ceeb tshaj plaws yog koj puab kev tiv thaiv lwm tus nyob ib puag ncig koj.
Yog xav paub ntxiv, mus siab tau ntawm: